Žabky v kaluži

Jsme společenství přátel, přičemž někteří z nás – jak říkáme – jsou obdarováni jinak, než většina ostatních lidí.

Kdo jsme

Kdo jsou Žabky v klaluži?

Žabky v kaluži

Jsme společenství přátel, přičemž někteří z nás – jak říkáme – jsou obdarováni jinak, než většina ostatních lidí. Setkáváme se jednou za měsíc na Touškově ul. 9 v Brně - Židenicích, což je budova někdejší mateřské školy, dnes Centra volného času.

Pravidelná sobotní setkání

Na začátku našeho setkání se obvykle nejprve přivítáme, sedneme si do kolečka a každý poví, jak se měl, co ho v poslední době potěšilo či zarmoutilo, nebo jednoduše co měl právě dnes dobrého k obědu. Pak si zazpíváme a pustíme se do nějaké aktivity. Když je venku hezky, vyrážíme na vycházku do nedalekého lesa, nebo hrajeme hry na dvorku Centra, kde se scházíme. Při hraní se uplatňuje osobitý talent každého: Toník vyniká jako výborný vrhač čímkoliv, Mojmír svou přesností, Pavlík vytrvalostí. Péťa nám vlévá nových sil svým neustávajícím úsměvem. Nepřeje–li nám počasí, věnujeme se obvykle něčemu, co si nežádá pobyt venku. Hry se dají hrát i uvnitř. Poslední dobou jsme si oblíbili hlavně divadlo. Snažíme se předvést nějaký pěkný příběh z Bible (nebo i odjinud) a užijeme přitom spoustu legrace. Klasickými se již staly hry na srážení čepic a na hledání předmětů. Baví nás též něco vyrábět – malujeme, lepíme, špiníme si šaty… Potom si zazpíváme a pomodlíme se tzv. „svíčkovou“ modlitbu, při níž každý vyslovujeme svá přání, touhy či díky směrem k nebi, a přitom v rukou držíme zapálenou svíci. Nakonec zasedneme ke společnému stolu, na což se řada z nás těší. Po hostině se postupně rozejdeme domů.

Víkendovky

Občas jezdíme na víkendovky. Jde o čas, který trávíme nejčastěji na malebné faře v Heřmanově u Křižanova. Faru obklopují pěkné lesy, skýtající výborný cíl pro naše výlety. Každá víkendovka je zaměřena na určité téma, od nějž se odvíjejí činnosti, kterými se zabýváme. Třeba na víkendovce o večerníčcích jsme hledali Rákosníčka, povídali si o večerníčcích a promítali si je, a protože to bylo před Vánoci, též vyráběli adventní věnce. Rákosníčka jsme tehdy nenašli, ale na místě, kde bydlel, nám nechal dopis a jablíčka.

Letní tábor

Jednou za rok, o letních prázdninách, pořádáme tábor, který probíhá většinou v cisterciáckém klášteře v Oseku u Duchcova (Severní Čechy). Můžeme být středověkými rytíři, badatelskou výpravou, indiány – vlastně čímkoliv, co nás napadne. Objevujeme zde svět lidí, na které si hrajeme: šijeme si dobové oděvy, vyrábíme různé předměty, hrajeme hry. Chodíme také mlsat do místní cukrárny, koupeme se na nedalekém koupališti a vyrážíme na výpravy do okolní přírody.

Konec kalendářního roku

Náš rok uzavírají dvě události:
Mikuláš, kdy několik přátel a dětí navštěvuje nás ostatní v roli Mikuláše, andělů a čertů. Užijeme přitom spoustu legrace a děti opět dostanou svoji předvánoční dávku "vitamínů".
A pak vánoční setkání, při němž se sejdeme kolem vánočního stromku a připomeneme si, že před poměrně dlouhou dobou přišel na svět náš Spasitel. Příběh Kristova narození si též zahrajeme. Poté si navzájem dáváme dárečky. Největším darem pro nás ovšem je to, že můžeme být spolu a vidíme se i s těmi, které jsme dlouho nepotkali.

Jakub Lunda a Kateřina Ličková

Žádné komentáře