Žabky v kaluži

Jsme společenství přátel, přičemž někteří z nás – jak říkáme – jsou obdarováni jinak, než většina ostatních lidí.

Tábory

2004 - Po stopách opata Scipia

Během tohoto tábora jsme trošku zapátrali v historii našeho drahého oseckého kláštera. První večer, jak už to tak na našich táborech bývá, se událo něco neobyčejného. Došlo nám psaní od proslulého akademika Hrábě, v němž nás vybízel k zájmu o historii kláštera. Začli jsme tedy pátrat v archivech nebo poslouchali vyprávění našeho experta na všechna - Roberta. Ze všeho nejvíce nás uchvátilo vyprávění o opatu Scipiovi, který byl v čele oseckého kláštera v druhé polovině 17. století. Vydali jsme se tedy po jeho stopách. Prošli jsme si celý klášter, někteří si zkusili vyrobit kněžská roucha a taky jsme si zahráli divadlo o životě tohoto známého opata ( v hlavní roli nezapomenutelný Tomík Hořava ). Samozřejmě celou dobu nás prof. Hrábě zásobil svými dopisy se vzdělávácím obsahem. Ani to nám ale nezabránilo v častým návštěvám zdejšího koupaliště, jelikož tento tábor bylo počasíčko obzvláště dobře vyvedené. Z jednoho dopisu jsme se dozvěděli, že někde v klášterních zahradách byl Scipiem ukryt poklad, který nebyl ještě nikdy nalezen. Samozřejmě i my zkusili své štěstí, které k ohromení všech vedlo k nálezu truhly, zakopané nedaleko zpívající kaple. V truhličce bylo nalezeno mnoho darů: různé náramky, náhrdelníky i zlaté valounky. Zda-li jsme opravdu našli poklad opata Scipia nebo narazili na lup některého ze středověkých lapků se asi už nedovíme.....možná na některém z dalších senzačních táborů, jako byl tento.

O.

Žádné komentáře